Průjem spustit video a jeho léčba

zastavuje průjem tak, že zneškodní bakterie, které průjem vyvolaly
šetří normální střevní mikroflóru
vhodný pro léčbu průjmu cestovatelů

Endiaron® je volně prodejný lék pro vnitřní užití. Obsahuje cloroxinum.
Čtěte pozorně příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Průjem

Průjmová onemocnění patří mezi jedny z nejčastějších infekčních onemocnění u nás. Co do počtu případů se zařazují na druhé místo za respirační choroby. Původcem průjmu mohou být bakterie, viry, paraziti, nebo houby.

Pojmem průjem označujeme výskyt tří a více řídkých stolic za den. V závislosti na původci se mohou objevit také některé další příznaky, jako je horečka, zvracení, bolest břicha, nevolnost a někdy i bolest hlavy nebo svalů a kloubů. Průjem může být infekčního nebo neinfekčního původu.

Průjem rozlišujeme na chronický a akutní.

Chronický průjem:

trvá déle než 14 dnů,
může se jednat jak o onemocnění zažívacího traktu,
tak i mimo zažívací trakt,
pacient by proto měl vždy vyhledat lékaře.

Neinfekční příčiny akutního průjmu:

dietní chyby,
nervozita či strach,
vedlejší účinky některých léčiv,
požití projímadel nebo umělých sladidel,
deficit enzymů (např. laktázy),
nezvyklá kořeněná strava,
projímavý účinek ovoce (např. fíky, mango),
nadbytek oleje používaný v některých kuchyních,
potravinová intolerance,
u některých lidí po užívání antibiotik.

Nejčastější příznaky akutního průjmu jsou:

minimálně 3 řídké stolice denně,
nevolnost,
zvracení,
křeče v břiše.

U akutního průjmu je možná samoléčba bez nutnosti navštívit lékaře, pokud se současně nevyskytnou varovné příznaky.

Akutní průjem:

trvá naopak maximálně 14 dní,
vzniká náhle,
nejčastěji má infekční původ, kdy infekci vyvolávají především bakterie, viry nebo paraziti.

Pacient by měl navštívit lékaře při výskytu těchto příznaků:

průjem u dospělých, který i přes léčbu trvá déle než tři dny,
průjem u dětí starších jednoho roku, který i přes léčbu trvá déle než dva dny,
průjem u dětí mladších jednoho roku, který i přes léčbu trvá více než den,
vodnatý průjem u seniorů nad 70 let, který trvá déle než jeden den,
6 nebo více vodnatých stolic za 24 hodin,
krev nebo hlen ve stolici,
horečka (nad 39 °C),
ztráta hmotnosti nad 5 %:
- např. pokud vážíte 80 kg a při průjmu zhubnete o víc jak 4 kg,
přetrvávající bolest břicha zejména v období mezi křečemi,
opakované zvracení,
opakující se průjem,
přetrvávající průjem po ukončení léčby antibiotiky,
přetrvávající průjem u osob:
- starších 69 let,
- s jinými dlouhotrvajícími nemocemi,
- s oslabeným imunitním systémem.

Léčba průjmu

Léčba průjmu by měla zahrnovat:

rehydrataci
(dostatečný příjem tekutin k uhrazení jejich ztrát),
dietní opatření,
léčivé přípravky.

Rehydratace je při léčbě všech průjmových onemocnění nejdůležitější. U většiny pacientů zabere dieta a podání léků proti průjmu. Antibiotika jsou nutná jen u malého množství nemocných.

Rehydratace

Nejzávažnější komplikací průjmu je dehydratace:

u malých dětí dochází k dehydrataci častěji než u dospělých,
ohrožení jsou také starší a dlouhodobě nemocní pacienti, kteří mají sníženou sebeobsluhu.

Aby se předešlo dehydrataci, je nutné zabezpečit:

dostatečný příjem tekutin (minimálně 2 – 3 litry denně),
pokrytí nejen normální denní potřeby tekutin, ale navíc i ztrát způsobených zvracením, průjmem a případnou horečkou.

Léčivé přípravky:

Léky proti průjmu můžeme rozdělit do skupin podle způsobu, jak účinkují:

střevní dezinfekce,
tlumí vylučování vody do střeva,
tlumí pohyb střev,
adsorbují škodlivé látky ze střeva.

Tyto léky se odlišují také typem průjmu, pro který jsou určeny. Antibiotika jsou nutná pouze na základě posouzení lékařem, a to jen v 10 % případů onemocnění.

Přestože se při průjmu nebo zvracení vždy část přijatých tekutin vstřebává, musíme myslet na doplnění ztracených tekutin a minerálů.

Náhrada ztracených tekutin a minerálů	čaj, minerální vody, orální rehydratační roztoky, iontové nápoje
Náhrada sodíku	slané polévky

V průběhu léčby je vždy nutné sledovat svůj stav a k normální stravě přecházet pozvolna a opatrně. Tak jako v případě tekutin, také u stravy platí začínat s menším množstvím a častěji v průběhu dne.

Výživa:

Strava může průjem vyvolat, ale může ho také pomoci vyléčit. Častým průvodním příznakem průjmu je nechutenství nebo dokonce zvracení. I přes tyto komplikace však není vhodné příjem potravy omezovat nebo s ním přestávat. Hladovění u průjmu není vhodné, protože se zároveň snižuje vstřebávání vody a iontů. Stravu je potřeba přizpůsobit.

Doporučená dieta při průjmu:

omezení tuků,
na začátku léčby je vhodná strava mixovaná, např. husté tekutiny nebo kaše bez tuku,
doporučují se suchary, piškoty, pečivo, bramborová kaše, rýže, banány, jablka nebo mrkvový odvar,
lepší je častější dávkování v menších porcích.

*Kojené děti*	není nutné přestávat s kojením, před kojením můžete podat 6x denně 50 – 100 ml rýžového odvaru, u dětí nad 6 měsíců pak i mrkvový odvar, bramborovou kaši, banánové a jablečné přesnídávky, nemastnou zeleninovou polévku, piškoty a rohlíky.
*Nekojené děti*	podáváme zpočátku rýžový nebo mrkvový odvar, postupně přidáváme mléko, které dítě pilo již před onemocněním – nejprve však v poloviční koncentraci v rýžovém odvaru.
*Batolata, starší děti a dospělí*	bramborová nebo rýžová kaše, starší pečivo, suchary, nastrouhaná jablka, banány, později bílé maso a netučné mléčné výroby.

Po celou dobu průjmu i po jeho odeznění se vyhněte tučným, smaženým a kořeněným jídlům, nadýmavé zelenině a alkoholu ještě alespoň po dobu několika dnů.

Jídelníček:

V prvních dnech onemocnění	jídelníček může obsahovat nemastný, mírně osolený odvar z rýže nebo mrkve, rýžovou nebo bramborovou polévku, případně rýžovou kaši bez mléka. Dále můžete zařadit mixovanou dušenou mrkev, případně banán, strouhané jablko nebo jablkové pyré.
Později	zkuste přidat řídkou bramborovou kaši bez mléka (nebo jiné kaše), domácí kuřecí vývar, starší rohlík nebo dětské piškoty.
Postupně	můžete přidat vařené kuřecí nebo libové hovězí maso, vařenou a dušenou zeleninu.
Po zlepšení stavu	zařaďte zakysané mléčné výrobky (pokud je tolerujete), které pomohou obnovit průjmem narušenou střevní mikroflóru. Vhodný je např. bílý jogurt, kefír nebo podmáslí. Začněte po lžičkách.

Recepty:

Domácí příprava rehydratačního roztoku:

1 litr domácího rehydratačního roztoku obsahuje:

8 lžiček cukru,
1 lžičku stolní soli,
šťávu ze dvou pomerančů,
převařenou vodu.

Dávkování:
Dospělí: 250 – 500 ml během hodiny.
Děti: 125 – 250 ml během hodiny.

Příklady dietních polévek při průjmu:

RÝŽOVÁ S MRKVÍ
Suroviny:
20 g rýže, 40 g mrkve, sůl
Postup přípravy:
Spařenou rýži propláchneme a dáme vařit do osolené vody. Po chvíli přidáme očištěnou a na nudličky nastrouhanou mrkev. Ponecháme na plotně, dokud se rýže mírně nerozvaří. V počátečním období onemocnění je vhodné polévku před podáním rozmixovat.

BRAMBOROVÁ
Suroviny:
80 g brambor, 20 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer), 10 g hladké mouky, 6 g oleje, sůl, kmín, petrželová nať.
Postup přípravy:
Očištěnou kořenovou zeleninu nakrájíme na kostičky, povaříme, přidáme oloupané, na kostičky nakrájené brambory, sůl a kmín. Z oleje a hladké mouky připravíme světlou jíšku, kterou polévku zahustíme. Do hotového pokrmu přidáme nasekanou petrželovou nať.

TŮMOVÁ, D., STARNOVSKÁ, T., Diety při dětských průjmech z edice Diety pro nejčastější choroby. Vydavatelství MAC, spol. s r.o., Praha, 1998, ISBN 80-86015-40-8